Steganografie
Umění ukrýt zprávu tak, aby nikdo netušil, že vůbec existuje.
Neukrývá obsah zprávy. Ukrývá její existenci.
Z řeckého steganos (skrytý) a grafein (psát): psaní, o kterém nikdo neví.
Steganografie je vědní obor zabývající se ukrýváním tajných zpráv uvnitř jiných, na první pohled zcela běžných dat či předmětů.
To, co chceme utajit. Text, obrázek nebo libovolná data.
Nevinný obal: např. fotografie, dopis, kniha nebo zvuková stopa.
Výsledek. Na pohled k nerozeznání od původního nosiče.
Setkali jste se už se steganografií?
Kryptografie × steganografie
Obsah je nečitelný, ale každý vidí, že něco skrýváte. Zašifrovaný text přitahuje pozornost.
Zpráva vypadá jako běžná věc — dopis nebo fotka. Nikdo netuší, že by měl něco hledat.
Síla této komunikace stojí a padá s jejím utajením, a proto zachycení skryté zprávy prakticky znamená její prolomení. Aby ani v tom případě nedošlo k prozrazení obsahu zprávy, může se kombinovat s dalšími metodami šifrování.
Techniky steganografie
Nejlepší úkryt je ten, o kterém nikdo neví, že existuje.
Ukázky šifer a jejich řešení
Co vlastně je digitální obrázek?
- Digitální obrázek je ve výsledku jen soubor nul a jedniček.
- Každá 0 nebo 1 představuje jeden bit a standardně platí, že 8 bitů = 1 bajt.
- U běžného barevného obrázku má každý pixel určitou barvu, kterou můžeme popsat pomocí tří barevných kanálů RGB – červeného, zeleného a modrého.
- U standardního 24bitového obrazu je každý z těchto kanálů uložen v 1 bajtu, tedy v 8 bitech, a může nabývat hodnot od 0 do 255.
00000000 = 0
00000001 = 1
11111111 = 255 - Rozdíl mezi formáty BMP, PNG a JPEG pak není především v tom, jak obrázek vypadá, ale v tom, jakým způsobem jsou informace o jeho pixelech uložené v souboru.